Přejít k obsahu  Přejít k hlavnímu menu

PROČ ROZHODNĚ MUSÍTE NAVŠTÍVIT PALÍRNU TULLAMORE

29. 5. 2018

Ten pocit, když stojíte ve skladu s tisíci sudy naplněnými whiskey, váš nos nasává ten slastný opar andělů a se zavřenýma očima si promítáte předchozí 2 hodiny, během nichž jste na vlastní oči viděli celý výrobní proces. A konečně si dovedete udělat reálný obrázek o sofistikovanosti vašeho milovaného nápoje… Na tyto chvilky budete vzpomínat ještě dlouho. A posezení s přáteli nad vaší oblíbenou whiskey už nebude nikdy stejné.

PROČ ROZHODNĚ MUSÍTE NAVŠTÍVIT PALÍRNU TULLAMORE

Ti z vás, kteří už měli to štěstí se podívat do palírny v Tullamoru, případně i jiné palírny, mi dají za pravdu. Ostatní se budou muset sami přesvědčit. Já jsem měl to štěstí navštívit s partou přátel loni poprvé palírnu Tullamore. Skutečně impozantní palírna, otevřená v září roku 2014, vrátila výrobu Tullamorky zpět do městečka Tullamore po celých 60 letech. Původní palírna byla totiž v roce 1954 zavřena a výroba irské vody života byla přesunuta do palírny v Midletonu. V roce 2010 ale značku koupila společnost William Grant & Sons za 300 milionů euro a rozhodla se vybudovat novou palírnu ve městě, jehož jméno nese každá láhev. I přes to, že stavba na nepříliš vhodném podloží byla výrazně nákladná a neekonomicky se jevil i přívod vody ze 14 km vzdáleného pohoří Slieve Bloom, neustoupili noví majitelé od původního záměru a stavba nové palírny mohla začít. A plány byly velké – kromě samotné palírny se šesti kotly (2 pro první, 2 pro druhou a 2 pro třetí destilaci) měla vzniknout také palírna obilné whiskey, lahvovací linka a samozřejmě velké skladovací prostory.  

Podívat se dnes do palírny vybudované v tradičním stylu, které dominují velká okna a samozřejmě pro každou palírnu typické pagody (věžičky), je zážitek na celý život. Proto, pakliže se do Tullamoru skutečně vydáte, rozhodně neváhejte sáhnout po prohlídce Ultimate Distillery Experience, která vás sice donutí vytáhnout z kapsy 150 euro, ale jako jediná ze 3 nabízených tour vás zavede i do palírny. Zbylé dvě podstatně levnější prohlídky jsou taky krásné, ale probíhají jen v rámci návštěvnického centra a do palírny se nevydáte. Prohlídka v přepočtu za 3800 korun trvá přibližně 5 hodin a nikdy na ní nezapomenete, to vám můžu s klidem slíbit. Palírnou vás bude provázet sám Distillery Ambassador – mladý sympaťák Kevin Pigott. 

Náš den D

Už příjezd k palírně je zážitkem. Stavba je skutečně velká a krásná. Průčelí dominují 4 velká okna, za kterými vykukují měděné destilační kotle. Nápis Tullamore distillery u vchodu nás ujišťuje, že tady jsme správně. Kevin poukazuje na fakt, že během let tento měděný nápis, stejně jako měděné stříšky, symbolicky zezelená. Po krátkém přivítání a úvodním slovu společně s ním vstupujeme dovnitř. První věc, která nás čeká, je fotografování. Kevin ukazuje na šatník, kde si půjčujeme dobová saka a čepice a sám se ujímá role fotografa. Tak trochu se zde snažíme o kopii známé fotografie pracovníků palírny z padesátých let. Naštěstí jsme gentlemani a na cestách za whisky dodržujeme slušný dress code - proto jsme rádi, že pod starými saky nám koukají košile a dojem z památeční fotky nekazí trička s nápisem „5uck my dick“ (která samozřejmě nenosíme ani nikdy jindy). Kevin nás fotí nejdříve s vážnými tvářemi (stejně jako jsou na originální fotografii zachyceni původní pracovníci palírny) a následně jednu usměvavou. Protože u toho dělá opičárny, daří se nám pořídit vážnou fotku až na počtvrté. 

O patro výš nám Kevin ukazuje pár zajímavostí z otevření nové palírny. Slavnostního ceremoniálu v září 2014 se zúčastnil jako speciální host i Tom McCabe, který pracoval v původní palírně v padesátých letech. Žil v New Jersey, ale přiletěl, aby zde symbolicky předal klíč od staré palírny. Údajně byl totiž právě on tím, kdo naposledy uzamkl její dveře v roce 1954. Tom se také v Tullamoru při této slavnostní příležitosti potkal se svými sourozenci poprvé od roku 1952. Příběh nás dojímá a přijde nám fajn, že se nezapomíná na ty, kteří stojí za historií značky a vlastníma rukama ji utvářeli. 

K příležitosti otevření palírny spatřila světlo světa i raritní edice Tullamore D.E.W. Phoenix Celebratory Single Batch v symbolickém počtu pouhých 2014 ks. V tu chvíli ještě netušíme, že se s touto whiskey později seznámíme mnohem blíž... Ve zdi kousek od fotografie předávání klíčů Tomem McCabem je kámen, který mezi ostatní rozhodně nezapadá. Kevin nám vysvětluje, že jde o kámen ze Skotska a má připomínat dřívějšího ředitele společnosti William Grant & Sons Charlese Granta Gordona (1927-2013). Právě v jeho hlavě se zrodil nápad vybudovat zde novou palírnu, ale bohužel slavnostního otevření se již nedožil. Vedle na zdi zase visí žebra sudu, ve kterém zrála Tullamore D.E.W., a my tak můžeme vlastně úplně poprvé nasát vůni whiskey přímo z dubového dřeva. Je to nádherná vůně a upřímně v tuto chvíli, ačkoliv je stále dopoledne, se už nemůžeme dočkat nějakého toho doušku naší milované whiskey.

Po několika dalších schodech jsme o patro výše a Kevin nám otevírá místnost, kam bychom se všichni do jednoho nejradši hned nastěhovali. Prostorný, luxusně zařízený obýváček s dřevěnou podlahou a střechou s mohutnými trámy, s velkým krbem, útulnými křesly a dřevěnými stolky - to vše přímo vybízí k posezení s přáteli.  Kevin se nejdříve šibalsky usměje a následně otevírá dřevěnou zástěnu a odkrývá nám naprosto královský pohled do výrobní haly. Nabízí nám tím svět Tullamore D.E.W. jako na dlani. To, co si tak rádi dopřáváme v pražských pubech a whisky barech, se teď najednou vyrábí přímo před našimi zraky. Nemůžeme se toho pohledu dostatečně nabažit. Tady bychom asi dokázali strávit odpoledne... Bohužel, času tolik není, a tak po chvilce zírání následujeme Kevina. Ten si asi v hlavě tu chvíli pomyslí „Počkejte, to ještě nic nebylo“. Scházíme o patro níže a naše „přiblblé“ úsměvy se ještě více protahují. Vstupujeme do prostoru výroby, který jsme před pár okamžiky obdivovali z poza skla. Jdeme kolem záparové kádě, pozorujeme proces kvašení v kvasné kádi a potkáváme se s pracovníky palírny. Kevin ukazuje na jednoho z nich a vypráví, že tento chlapík je možná budoucí Brian Kisman (současný master blender zodpovědný za míchání Tullamorky). Přicházíme k měděným kotlům a obdivujeme jejich zpracování. Jsou nádherné i na obrázku, ale vidět je naživo - wau! Přímo tady, metr od nás, se to děje. Rozebíráme trojí destilaci, pozastavujeme se u tzv. spirit safe a Kevin nám vše vysvětluje. Víte, pokud se o whisk(e)y zajímáte víc, znáte teorii procesu výroby ještě před návštěvou palírny. Ale věřte mi, teprve tady se vám to všechno krásně poskládá dohromady. Teprve tady si člověk uvědomí, proč je whisky tak složitý nápoj. Vidět tohle všechno na vlastní oči má v sobě takové zvláštní kouzlo - něco, jako kdybychom viděli malíře, od kterého máme doma obraz. Vidíme ho při práci, jeho ruku, jak táhne štětec a jak pracuje s barvami, jak je umazaný od barvy a s jakým zápalem je ponořený do svého díla. Kdykoliv v budoucnu si budeme připíjet Tullamorkou, vzpomeneme si na tyhle okamžiky a na lidi, kteří zde whiskey vlastníma rukama vyrábí.

Vycházíme ven z budovy a upraveným areálem s krátce střiženými trávníky se přesouváme směrem ke skladům. Pro pohyb po areálu palírny platí přísná pravidla, ale po pár formalitách už stojíme před skladem č. 2. Kevin nás nechává čekat před zavřenými vraty a mizí za rohem. Jsme nedočkaví a chvíli si krátíme výměnou nevěřícných pohledů a po projetí vysokozdvižného vozíku i krátkou debatou s jednohlasným závěrem – tady bychom klidně dělali skladníka. Najednou vrata před námi začínají vyjíždět nahoru a odkrývají obrovské prostory naplněné sudy. Nasáváme dosud nepoznanou vůni – odpařující se whiskey (nazývaná poeticky andělský podíl) vytváří ve skladu nádherné aroma. Kevin nás upozorňuje, že uvnitř skladu je zakázáno pořizovat fotky i video. Nikdo se nesnaží toto obejít, a tak odkládáme mobily a kamery na zem za vrata, a s velkou pokorou a nadšením vstupujeme mezi sudy. Kevin nám vypráví o skladování, o sudech, které se používají, i o tom, že někdy se experimentuje s novými typy sudů a vlastně se ani neví, jestli bude výsledek stát za to a whiskey se vůbec nalahvuje. Sudy jsou uloženy na sebe v sedmi patrech a musí jich zde být snad 30 000 ks. Přesné číslo nám Kevin jistě sdělil, ale z hlavy se mi vypařilo jako andělský podíl. Prohlížíme si sudy a máme nutkání si na každý sáhnout. Nejkrásnější je však přece ta vůně, která nás neopouští ani po tom, co sklad opouštíme. Doufali jsme, že bychom zde mohli ochutnat whiskey přímo ze sudu, ale bohužel máme smůlu… Prozatím! 

Cestou zpět do budovy palírny nám Kevin ukazuje zařízení pro výrobu obilné whiskey a vypráví nám lahvovací lince. Nevěříme tomu, co prožíváme… Jsme šťastní a víme, že na tenhle den nikdy nezapomeneme. A to nejsme ani zdaleka u konce. Čeká nás degustace a dekonstrukce Tullamore D.E.W.! Vcházíme do místnosti s velkým dřevěným barem a vystavenými Tullamorkami. Vlastně vše v nové palírně je promyšlené a velmi hezky zpracované - je vidět, že tady se rozhodně nešetřilo. Po pár momentech (no možná to bylo déle, ale když je člověk duchem v jiném světě a nezmůže se téměř na nic jiného než se jen přiblble usmívat a čumět, čas ubíhá trochu jinak) vchází do místnosti legenda Tullamore D.E.W. – globální ambasador John Quinn! Kdo jiný by nás mohl degustací provést lépe, než legendární John! Víte, běžně se vám asi nestane, že by vás v palírně přivítal i sám John Quinn, tady jsme měli štěstí (no dobře, známe se s ním a bylo to domluvené). Srdečně se s ním zdravíme, jako vždy je usměvavý, v dobré náladě a velmi přátelský. Usedáme na barové stoličky a John s Kevinem se staví za bar. Degustační sklenky Glencairn jsou naleštěné a degustace může začít. Na úvod nám John nalévá klasickou Tullamore D.E.W. Original. A víte co? Nikdy nechutnala tak skvěle! V chuti totiž poprvé cítíme i historii, příběh, tradici, prostředí a kouzlo všude kolem… Připíjíme s Johnem a Kevinem a připadáme si jako součást rodiny.

Po „zawhiskování“ odkládáme prázdnou sklenku a hltáme každé Johnovo slovo. Dekonstrukce Tullamore D.E.W.  spočívá v ochutnání každé whiskey z blendu zvlášť. Jak jistě víte, Tullamorka je triple blend, tedy směs tří druhů irské whiskey – single malt, pot still a grain whiskey. Ochutnat je každou zvlášť je naprosto unikátní zážitek, který nikde jinde na světě pravděpodobně nezažijete. Všechny 3 whiskey jsou navíc neředěné vodou, tedy jsou v sudové síle (cca 60-70% ABV). V každé z nich spatřujeme jiné chutě a debatujeme o nich s Johnem a Kevinem. Po nachutnání všech nás John nabádá, abychom si namíchali svůj vlastní blend. Osobně ten svůj stavím na základech single maltky, která mi chutnala nejvíc. Chuť okořeňuji tradiční pot still whiskey a grain whiskey přidávám jen abych měl ve výsledku triple blend. Vtípkuji s Johnem, že se mi blend povedl a že bychom to měli poslat do světa na police obchodů. Chvilky na baru v palírně Tullamore s Kevinem a Johnem si užíváme na maximum. Hodně se ptáme a s velkým zaujetím posloucháme Johna. Po hodince a půl nám John říká, že je čas, ať jdeme za ním. Nechceme, aby tenhle den nikdy skončil, chceme, aby trval dál… Naštěstí prohlídka zde nekončí, ale John nás bere do mezipatra, kde stojí sud. Otevírá zátku sudu a bere si do ruky měděnou pipetu (tzv. blender’s dog), která slouží pro nabírání whiskey ze sudu. Přitom nám vypráví historku o tom, jak v minulosti pracovníci palírny chodili „venčit psa“ (walk the dog) – pipetu s whiskey si strčili do gumovky a pronesli ji z palírny. John nám nejdříve ukazuje, jak whiskey ze sudu nabrat a upozorňuje nás, abychom řetěz, kterým se dog spouští do sudu, dobře drželi. Kdybychom ho upustili dovnitř, těžko bychom ho vyndali. Smějeme se, a protože nás je pouze pět, nechává nás John každého si nabrat svou whiskey! Další nezapomenutelný zážitek... Mimochodem, vzpomínáte na 2014 ks lahví speciální edice Phoenix Celebratory? Tak hádejte, co bylo uvnitř sudu…

Ochutnání whiskey přímo ze sudu je zážitek, kvůli kterému stojí za to jet do palírny, a doporučuji to každému. Byl to takový zlatý hřeb celé prohlídky. Po vypití sklenky se vracíme s Johnem zpět k baru a dopřáváme si další whiskey z portfolia Tullamorky. Degustujeme, debatujeme, usmíváme se. Mezitím Kevin musí odejít, protože mu přijíždí další skupinka – za nedlouho s ní přichází do baru za námi. Jedná se o partu 8 Izraelců, kteří přijeli, stejně jako my, aby na vlastní oči viděli kouzlo zdejší palírny. Oficiální prohlídka končí, ale my se zdržujeme u baru a dáváme se do řeči s Izraelci. Milí chlapíci, také milovníci Tullamorky, nás po pár sklenkách zvou do jejich země a vypráví o tamější whisk(e)y scéně a o tom, kde všude ve světe už byli za whiskou. Kevin sedí s námi a všichni si s úsměvy na tváři užíváme téma, které nás spojuje, ať už jsme odkudkoliv. Ir, Češi a Izraelci sedí v baru...

Po nějakých 5 hodinách v palírně odcházíme. Smutní, že to končí, ale šťastní, že jsme zde byli. Uvědomujeme si, že tento životní zážitek bude od dnešního dne doprovázet každou naší sklenku whiskey Tullamore D.E.W. Ať už si ji dáme doma na gauči, v pubu s přáteli, nebo na dovolené u moře, vždy vzpomeneme na dnešní neuvěřitelnou tour a připijeme na palírnu a místní lidi. A také na návrat, protože jak jsme se všichni shodli, do palírny v Tullamoru se rozhodně chceme podívat znovu.

Tak na nic nečekejte a jeďte. Jeďte do Irska, navštivte palírnu a koukněte se, jak dělají whiskey a s jakou vášní jí dělají. To je důvod, proč musíte navštívit palírnu Tullamore!

Diskuse

Diskuze neobsahuje žádné komentáře.

Odpověď na: X